Jak tandemová praxe probíhá

Co je cílem odborné praxe?

Zahraniční studenti v rámci odborné praxe získají zkušenosti s přímým výkonem sociální práce v České republice. Tyto zkušenosti mohou využít k rozvíjení svých kompetencí potřebných pro výkon povolání sociálního pracovníka nebo je komparovat a propojovat s teoretickými znalostmi a praxí ze své země.

Kde je možné odbornou praxi realizovat?

Zahraniční studenti mohou realizovat odbornou praxi ve státních či nestátních organizacích, v nichž je vykonávána sociální práce. Student si k výkonu praxe primárně volí jednu ze spolupracujících organizací, které jsou otevřeny přijímání zahraničních studentů. Jejich medailonky jsou k dispozici zde. V tomto případě vyjednává zajištění odborné praxe fakulta a student sám organizaci nekontaktuje. Nabídku spolupracujících organizací, ve kterých je možné vykonat odbornou praxi, poskytuje zahraničním studentům referentka pro zahraniční vztahy – Pavla Nemethová.

Jak odborná praxe probíhá?

Odborná praxe zahraničního studenta má vždy podobu souvislé praxe a probíhá v rozsahu 80 vyučovacích hodin v průběhu 10 kalendářních dnů. Student dochází do vybrané organizace v maximálním rozmezí 3 po sobě jdoucích týdnů.

Praxe probíhá tandemově, resp. ve dvojici zahraniční student – český student (na praxi dochází vždy společně). Český student zahraničnímu studentovi poskytuje podporu v oblasti překladu a pomáhá mu zorientovat se v systému české sociální práce. Oba studenti (zahraniční a český) realizují odbornou praxi pod vedením mentora, což je zpravidla zkušený sociální pracovník dané organizace. Mentor studenty provází po celou dobu odborné praxe.

Český student je k zahraničnímu studentovi přiřazován fakultou na základě zájmu o stejnou cílovou skupinu, případně zájmu o praxi v téže organizaci. Kontakt na zahraničního studenta, se kterým bude český student v tandemu, předává garantka odborného praktického vzdělávání.

Co je obsahem odborné praxe?

Český i zahraniční student v rámci odborné praxe plní úkoly zadané fakultou, plní pokyny svého mentora a rovněž vyvíjí vlastní iniciativu.

1) Povinně volitelné úkoly

Český student plní úkoly dle Průvodce odborným praktickým vzděláváním. Zahraniční student se v rámci odborné praxe rozvíjí ve čtyřech vzdělávacích oblastech:

  1. Komunikace a přímá práce s klienty
  2. Právo, etika a dilemata v sociální práci
  3. Fungování organizace sociální práce a její řízení
  4. Profesní a osobní seberozvoj

Z každé oblasti si zahraniční student zvolí jeden úkol (viz tabulka níže), který na praxi splní (dohromady tedy splní 4 povinně volitelné úkoly). Veškeré úkoly student zpracovává písemně a po skončení praxe odevzdává garantce praxí.

Tip pro studenty:
Úkoly se vždy lépe zpracovávají ve dvojici. Je tedy žádoucí sladit jejich volbu s úkoly českého studenta – nabídka úkolů pro zahraniční studenty je velmi podobná těm, které zpracovávají čeští studenti. Po vzájemné domluvě je možné některé úkoly modifikovat tak, aby byly zajímavé pro oba studenty.


2) Plán odborné praxe

Před nástupem na praxi si český i zahraniční student vypracovává Plán odborné praxe, resp. harmonogram konkrétních činností, které si chce na praxi vyzkoušet. Činnosti obsažené v tomto plánu by měly vycházet ze zvolených úkolů a z vlastního zájmu studenta. Součástí Plánu mohou být i činnosti, které od studenta požaduje organizace.

Aktivity studenta by měly tvořit podstatnou část plánu. Aktivity mentora jsou spíše podpůrné. Mohou spočívat např. v poskytnutí zpětné vazby, ve zprostředkování exkurze do spolupracujících organizací, v konzultaci k vybranému tématu nebo ve zprostředkování sociálního šetření v domácnosti klienta.

Při nástupu na praxi by měl mít student Plán odborné praxe již předpřipravený a měl by s ním seznámit mentora. Plán odborné praxe je dobré s mentorem projít a domluvit se, které činnosti jsou v dané organizaci reálné. Po vzájemné dohodě studenta s mentorem je možné tento plán dále upravovat nebo upřesňovat.

3) Terénní deník

V průběhu celé praxe si zahraniční student vede terénní deník (v anglickém jazyce). Český student si veškeré výstupy tandemové praxe zakládá do Portfolia.

Jak probíhá ukončení odborné praxe?

Ve fázi ukončení odborné praxe český i zahraniční student společně s mentorem provede rekapitulaci jejího průběhu a zhodnotí svou práci. Měli by mentorovi poskytnout zpětnou vazbu – sdělit, jaká pro ně praxe byla, co si z ní odnáší a uvést komparaci, co je v rámci práce s cílovou skupinou organizace shodné a rozdílné v jeho zemi. Jako podklad pro tuto reflexi si s sebou student přináší připravenou Reflexi odborné praxe.

Jaké jsou podmínky pro získání zápočtu za odbornou praxi?

Pro českého studenta platí stejné podmínky jako u klasické praxe. Zahraniční student odevzdává po ukončení praxe garantce praxí následující písemně zpracované dokumenty:

  • Plán odborné praxe;
  • Terénní deník, který obsahuje také písemně zpracované úkoly;
  • Reflexi odborné praxe;
  • Scan Potvrzení o absolvování praxe.

Nabídka povinně volitelných úkolů pro zahraniční studenty

1) Komunikace a přímá práce s klienty
1.Diskutujte s mentorem a českým studentem:
  1. jak je v organizaci navazován kontakt s klienty (od koho nejčastěji vychází podnět ke spolupráci, jaké informace jsou v rámci prvotního kontaktu vzájemně předávány);
  2. na co se sociální pracovník zaměřuje při budování a udržování vztahu se svými klienty (co dělá pro podporu vzájemné důvěry);
  3. jak je v organizaci ukončována spolupráce s klienty (jakým způsobem a za jakých podmínek, jak je na to klient připravován, jaké informace jsou při ukončování spolupráce vzájemně sdělovány mezi sociálním pracovníkem a klientem).
Zjištění komparujte s praxí své země.
2.Promluvte si s klientem organizace nebo jinou osobou (např. pečující osobou) a snažte se získat základní informace o jeho osobě, životní situaci a potřebách. Promluvte si s ním o tom, co ho vedlo k využívání služeb dané organizace. Reflektujte, jaké byly vaše pocity v průběhu rozhovoru, jaké faktory ovlivňovaly rozhovor a nakolik se vám podařilo získat uvedené informace.
V případě, že nebude možné vést rozhovor s klientem nebo jinou osobou, požádejte o možnost modelového rozhovoru mentora. Modelový rozhovor můžete zaměřit na nějakou konkrétní situaci – např. prvokontakt.
3.Zúčastněte se v doprovodu sociálního pracovníka sociálního šetření nebo jiné akce v terénu. Reflektujte, jaké byly vaše pocity, co pro vás bylo významné, co jste vysledovali.
4.Diskutujte s mentorem a českým studentem o tom, jak v organizaci probíhá individuální plánování poskytování služeb klientům. Zjištění komparujte s praxí své země.
 
2) Právo, etika a dilemata v sociální práci
1.Diskutujte s mentorem a českým studentem, k čemu je v organizaci využíván Etický kodex sociálních pracovníků ČR a co je jeho obsahem. Zjištění komparujte s praxí své země, hledejte přitom shodné a rozdílné znaky.
2.Zjistěte, s jakými etickými dilematy se sociální pracovníci v organizaci nejčastěji potýkají. Vyberte si jedno z těchto dilemat a navrhněte, jak byste postupovali při jeho řešení.
3.Zjistěte a popište systém nakládání se spisovou dokumentací v místě výkonu odborné praxe. Zaměřte se na to, kdo ji vede, co je jejím obsahem, kdo do ní může nahlížet, apod. Dále zjistěte, komu a za jakých podmínek může sociální pracovník poskytovat osobní údaje o klientech. Zjištění komparujte s praxí své země.
4.Zjistěte, jak je klient v organizaci seznamován se svými právy a povinnostmi (co je klientovi sdělováno, jakým způsobem, v jaké fázi spolupráce). Zjištění komparujte s praxí své země.
 
3) Fungování organizace sociální práce a její řízení
1.Seznamte se se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochranou a zásadami mlčenlivosti v organizaci. Zjistěte, co se v organizaci obecně rozumí pod pojmem riziková situace a čím se pracovníci řídí v rámci jejich předcházení a řešení. Zjištění komparujte s praxí své země.
2.Diskutujte s mentorem a českým studentem o tom, s jakými rizikovými situacemi se sociální pracovníci nejčastěji v organizaci potýkají (zdrojem rizika může být klient, sociální pracovník/praktikant nebo prostředí). Zvolte si jednu konkrétní rizikovou situaci a navrhněte, jak jí lze předcházet nebo ji řešit.
3.Zjistěte, jak probíhá během dne vzájemná výměna informací mezi pracovníky, pracovníky a managementem organizace; jak je na pracovišti nastaven systém porad a supervizí; jak probíhá spolupráce s jinými organizacemi. Představte si, že pracujete v této organizaci a reflektujte, nakolik je pro vás tento systém dostačující a nakolik byste jej změnili. V reflexi můžete vycházet z vlastních zkušeností z jiných organizací (i mimo ČR).
4.Identifikujte ve spolupráci s mentorem a českým studentem jednu konkrétní potřebu organizace, pracovníka nebo klienta. Domluvte se na možnostech naplnění této potřeby a plánu (kdo co udělá, v jakém termínu). Následně plán zrealizujte a zhodnoťte, jak se vám provedení dařilo. Můžete například zrealizovat aktivitu pro klienty nebo zaměstnance organizace, vytvořit propagační leták nebo navrhnout dlouhodobou akci.
 
4) Profesní a osobní seberozvoj
1.Utvořte seznam pěti až deseti věcí, které pro sebe vědomě děláte, abyste načerpali pozitivní energii a zvládali stres. Reflektujte, co považujete v rámci zvládání pracovního stresu za klíčové.
2.Diskutujte s mentorem a českým studentem, které situace/faktory u nich vyvolávají stres a negativně je ovlivňují. Zjistěte, co pro sebe mentor vědomě dělá a co pro něj dělá jeho zaměstnavatel v rámci předcházení syndromu vyhoření. Dále se zamyslete, zda mohou jako prevence syndromu vyhoření působit také nějaké prvky přirozeného fungování organizace a jaké (např. setkávání mimo pracovní dobu, apod.).
Navrhněte další činnosti, aktivity nebo postupy pro přecházení syndromu vyhoření.
3.Zjistěte, jak je v organizaci nastaven systém dalšího vzdělávání sociálních pracovníků. Zjištění komparujte s praxí své země. Identifikujte, jaké jsou vaše aktuální prioritní vzdělávací potřeby.
4.Popište situaci, která pro vás byla v průběhu praxe nejnáročnější. Uveďte, v čem pro vás tato náročnost spočívala a jak jste na situaci reagovali. Reflektujte, zda byste při zpětném pohledu reagovali stejným, nebo jiným způsobem.

Zveřejněno / aktualizováno: 04. 10. 2020