Jaká je politika zaměstnanosti „v rukou úředníků“?

Barbora Gřundělová z Fakulty sociálních studií publikovala v mezinárodním časopise „Critical Social Policy“ článek o zkušenosti klientů Úřadu práce s tzv. aktivační politikou zaměstnanosti, která má nezaměstnaným pomoci s návratem na trh práce.

Critical Social Policy je jeden z pěti nejprestižnějších impaktovaných časopisů v databázi Web of Science v kategorii Social Issues, který poskytuje mezinárodní fórum pro rozvoj chápání blahobytu z různých perspektiv a zkušeností. Zabývá se otázkami identity, postavení a moci ve společnosti v kontextu sociálních změn na místní i globální úrovni.

Článek „Client experience of street-level activation practices: Implementation of discourage policy in the Czech Republic“ vznikl díky podpoře Studentské grantové soutěže a popisuje zkušenosti lidí vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce. Autorka článku v něm na základě výpovědí uchazečů o zaměstnání analyzuje implementaci tzv. aktivační politiky, jejímž cílem je (re)integrace nezaměstnaných osob na trh práce.

Výzkum je zaměřen na to, jak se prolínají různé úrovně aktivace (individuální, organizační a politická) a jak posilují a vytvářejí komplexní normativní systém týkající se práce, nezaměstnanosti a finanční podpory. Street-level byrokraté, kteří jsou s klienty v přímém kontaktu, hrají klíčovou roli v tom, jak uchazeči o zaměstnání chápou a zažívají aktivaci. Aktivace je považována za spravedlivou a účinnou pouze v případě, že je přizpůsobena problémům a potřebám lidí. Na jedné straně se očekává, že zaměstnanci úřadu budou s klienty zacházet jako s jednotlivci, ale na druhé straně rostoucí počet klientů nutí tyto úředníky provádět rutinní činnosti, které jim umožňují „zpracovávat“ klienty v masovém měřítku.

„Příspěvek zajímavě spojuje Lipskyho klasickou street-level byrokracii s mikroinstitucionálními perspektivami. Jedná se o zcela inovativní přístup, který se často nepoužívá v literatuře o street level byrokracii“, jak uvádí jeden z recenzentů ve svém posudku.

Zjištění ukazují, že pravomoc zaměstnanců úřadu práce volně o klientech rozhodovat je poměrně široká, ale zároveň podléhá intenzivní kontrole. Centralizace služeb zaměstnanosti umožnila cílenější uplatňování represivních opatření, ukázňování a strategií odrazování. Dopady jsou přitom největší u lidí žijících v chudobě a zažívající sociální vyloučení. Aktivační praktiky přispívají k prohloubení sociálního vyloučení a zvyšují riziko umístění klientů do nestabilních pracovních situací. Dlouhodobě nezaměstnaní často čelí při vstupu na trh práce více překážkám a získání zaměstnání mnohdy nestačí ke změně jejich sociální situace. Tito lidé potřebují komplexní podporu při překonávání svého sociálního znevýhodnění. Koordinované poskytování služeb v této oblasti však dosud není k dispozici.

Báře Gřundělové k úspěchu gratulujeme!

Zveřejněno / aktualizováno: 20. 04. 2021