Otevřený dopis primátorovi města Ostravy k aktuální situaci v osadě Bedřiška

Vážený pane primátore,

Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity s velkými obavami sleduje aktuálně probíhající demolici části osady Bedřiška v městském obvodě Mariánské Hory a Hulváky.

Bedřiška jako místo obývané primárně chudšími pracujícími vznikla už na začátku 20. století. V období od konce 90. let do roku 2010 se zapsala do veřejného povědomí jako segregační projekt obvodu Mariánské Hory a Hulváky; byli zde shromážděni chudí Romové, kteří si nemohli dovolit lepší bydlení. Tehdejší starostka obvodu Liana Janáčková pro Moravskoslezský deník 3. června 1999 uvedla: „Pokusíme se Romy, kteří nové domky dostanou, přimět k tomu, aby si k nim získali nějaký vztah a nezničili je. Zřejmě se budou na jejich stavbě nějak pracovně podílet“.

Obyvatelé Bedřišky nejenže domky nezničili, ale přes mnohé krizové chvíle celou oblast proměnili do fungujícího a soudržného sousedství. Na Bedřišce vznikla občanská společnost přesně v duchu „zárodků onoho svéprávného občanství, o které se musí každá další politická práce jedině opírat a bez něhož zůstane trčet ve vzduchoprázdnu“, o níž hovořil Václav Havel v článku Hodina mezi zkrachovancem a politikem, který vyšel v říjnovém vydání samizdatových Lidových novin v roce 1989.

Je proto s podivem, že minimálně od roku 2017 obyvatelé Bedřišky čelí permanentní snaze o jejich vymístění. Důvodů bylo formulováno mnoho: od uvolnění prostoru pro strategické investice až po nevyhovující stav domů. Obyvatelům ani veřejnosti nebyla představena reálná koncepce rozvoje oblasti, která by jednoznačně zdůvodňovala nutnost jejich vystěhování. Jasné je pouze to, že dosavadní obyvatelé lokality by na budoucnosti lokality, s níž svázali svůj život i boj za vlastní důstojnost, neměli mít žádný vliv. To, že k demolici části Bedřišky došlo jen pár dní před 17. listopadem, Dnem boje za svobodu a demokracii, považujeme za paradox. Domníváme se, že ideály tohoto státního svátku v roce 2025 v České republice naplňují právě obyvatelé Bedřišky a jejich podporovatelé z řad široké veřejnosti, kteří se na Bedřišku sjíždí z celé České republiky.

Kromě symbolické roviny má vystěhování obyvatel Bedřišky i další potenciální závažné dopady. Výzkumné poznatky odborníků zabývajících se bydlením spojují nestabilitu bydlení s psychickým stresem a zhoršením fyzického a duševního zdraví rodin. Studie, které se zaměřily konkrétně na dopady vymístění z bydlení na děti, prokázaly negativní vliv na jejich školní výsledky. Vymístění ohrožuje duševní pohodu dětí, nutí je k přechodu do nekvalitního a dočasného bydlení a vážně ovlivňuje jejich kvalitu života. Proto považujeme za zásadní nalezení udržitelného řešení, které stabilizuje současnou situaci na Bedřišce a umožní jejich obyvatelům zůstat.

Vyzýváme tímto Magistrát města Ostravy jako vlastníka bytového fondu, aby aktuální události na Bedřišce pomohl vyřešit, a to za účasti jejich obyvatel. Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity je – podobně jako v roce 2018 při organizaci architektonického workshopu k urbanistickému a společenskému rozvoji Bedřišky nebo v letech 2021–2022 při zpracování analýzy Možnosti vzniku a provozování sociálního bytového družstva v lokalitě Bedřiška – připravena se do tohoto procesu okamžitě zapojit a nabídnout svou expertízu.

S pozdravem,
vedení a tým výzkumníků a výzkumnic z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity

Otevřený dopis primátorovi města Ostravy k aktuální situaci v osadě Bedřiška 0,26 MB

Zveřejněno / aktualizováno: 17. 11. 2025